Energetický audit a posudek jsou součástí jedné vyhlášky, ale podle nového návrhu budou rozděleny na dvě samostatné vyhlášky. V tomto článku se budeme zabývat navrhovanými změnami ve vyhlášce o energetickém auditu.

Zpřesnění vyhlášky

Vláda má připraven k projednání nový návrh vyhlášky o energetickém auditu, který by nahradil aktuální vyhlášku č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č. 309/2016 Sb., z důvodu zpřesnění definic a způsobu vypracování energetického auditu.

Nově by vyhláška definovala způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy ve vztahu k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, který v předchozí vyhlášce nebyl uveden.

Plán auditu se zjednodušuje

Další úpravou vyhlášky je vypracování plánu energetického auditu, který společně vypracuje zadavatel s auditorem, ve kterém se uvedou požadavky auditu, předmět auditu, cíle auditu, kritéria hodnocení, seznam dokumentů apod. Tento plán vychází z normy ČSN ISO 50002 – Energetické audity – Požadavky s návodem pro použití.

Dle navrhované vyhlášky se vypracovávaná zpráva o energetickém auditu zjednoduší na čtyři hlavní části (souhrn auditu, vymezení předmětu auditu, podrobnosti zprávy o provedeném auditu, přílohy) z důvodu, aby se i zadavatel snadno zorientoval ve zprávě.

V úvodní části zprávy, kterou je souhrn auditu, jsou zmíněné mimo identifikačních údajů zadavatele, také příležitosti ke snížení energetické náročnosti a program realizace těchto příležitostí. Detailnější vyhodnocení příležitostí, energetická bilance apod. jsou uvedeny v části „podrobnosti zprávy o provedeném auditu“. Díky tomuto rozdělení může zadavatel nalézt vyhodnocené příležitosti již v úvodu zprávy.

Výpočty zasáhnou větší změny

Za další dojde ke změně výpočtu v ekologickém a ekonomickém vyhodnocení. V ekologickém vyhodnocení se již nestanovuje dopad emisí znečišťujících látek a CO2, ale hodnotí se pouze dopad opatření na emise CO2.

V ekonomickém vyhodnocení se do výpočtu zahrne i reinvestice do zařízení v případě, že je doba životnosti kratší než doba hodnocení. Dále se do výpočtu zahrne i zůstatková hodnota zařízení, pokud je životnost zařízení delší, než je doba hodnocení. Následně budou příležitosti klasifikovány metodou vícekriteriálního hodnocení, jejíž kritéria a váha těchto kritérií se zvolí a uvedou v plánu energetického auditu. Výsledkem klasifikace bude stanovení priority realizace příležitosti.

Jasnější a připravenější audit

Závěrem, z uvedených připravovaných změn je zřejmá snaha o jasné stanovení, pro koho je energetický audit povinný, celkové zjednodušení energetického auditu z hlediska obsahu, lepší přípravu a průběh zpracování auditu. Zároveň je snaha o lepší a jednodušší pochopení energetického auditu ze strany zadavatele, aby i nepříliš technicky či ekonomicky znalý zadavatel porozuměl, jaké jsou závěry auditu.