Vzor energetické politiky

V našem posledním článku jsme ve stručnosti představili implementaci normy ISO 50001 a poskytli rychlý přehled jednotlivých kroků. Tentokrát se zaměříme na období před začátkem implementace a plánovací fázi celého procesu. V příštích dílech této minisérie vám představíme navazující kroky při implementaci normy. 

Než začnete
  • Ze všeho nejdříve byste si měli ujasnit, proč vlastně chcete ISO 50001 zavádět. Je skutečně hlavním důvodem snaha snížit spotřebu energií a náklady? Anebo je to spíš tak, že na vás tlačí majitel firmy, či to požaduje legislativa? Odpověď na tyto otázky nejspíš dost ovlivní to, jak přínosná, ale také jak náročná a drahá implementace nakonec bude.
  • Zároveň je nezbytné se ujistit o tom, že celý proces bude mít podporu nejvyššího vedení, které bude ochotné pro jeho potřeby vyhradit dostatek času, personálu, financí i materiálu.
První kroky
  • Nutnou součástí certifikace je sepsání firemní energetické politiky. Právě tento dokument vyjadřuje formální souhlas vedení společnosti s celým procesem. Nejedná se ale o nic složitého. Není potřeba zde stanovovat žádná konkrétní čísla, jde jen o to vyjádřit záměr neustále zlepšovat hospodaření s energií, a to systematickým a legálně nezávadným způsobem a společnými silami všech zaměstnanců. Postačí vám k tomu jedna A4.
  • Vyberte osobu, která bude odpovídat za energetický management a implementaci normy. Zároveň je ale potřeba si uvědomit, že na spotřebě energie se podílejí všichni zaměstnanci bez výjimky, a proto bude potřeba do procesu zapojit každého, například pomocí školení.
  • Zamyslete se nad rozsahem energetického managementu ve vaší firmě. Pohybujete se v rámci budov, areálů, nebo sítí areálů? Jaké aspekty u vás hrají roli? Spotřeba tepla na vytápění budovy? Výroba elektřiny ze solárních panelů? Cílem je uvědomit si jednotlivé procesy a rozbít celou skládačku na malé kousky, které pak můžete zkoumat zvlášť. Neměli byste ale na žádný zapomenout ani je motat dohromady.
  • Uvědomte si, v jakém stavu se váš energetický management nyní nachází. Evidujete spotřebu energií? Podle čeho vybíráte dodavatele? Kdy topíte a ohříváte vodu? A kdo je za to zodpovědný? Nezapomeňte dobře zmapovat výchozí stav, abyste na konci byli schopní posoudit, kolik jste ušetřili a jak byla implementace úspěšná.
  • Zamyslete se nad tím, co ovlivňuje vaši spotřebu, a jestli s tím můžete něco udělat. V případě vytápění budovy například ovlivníte kvalitu tepelné izolace a oken, ale s průměrnou vnější teplotou toho moc nezmůžete. Tak jako tak je ale potřeba ji brát v potaz při výpočtech účinnosti těch kterých opatření.
  • Připravte si měřící plán a provádějte vlastní odečty. Zaznamenávejte si, u kterých spotřebičů měříte spotřebu, v jakých jednotkách a jak často. Celý proces můžete zefektivnit pomocí automatizovaných dálkových odečtů. Dejte si ale pozor na zahlcení informacemi – data sama o sobě nic neznamenají, jde o to umět je analyzovat.
  • Stanovte si cíle pro úspory ve vybraných oblastech. Pamatujte, že cíle by měly být měřitelné, co nejspecifičtější a vztažené k určitému termínu.
  • Připravte si podrobný plán. Stanovte, co, jak a kdy bude potřeba udělat, jaké jsou potřeba zdroje, kdo je za co odpovědný a jak se bude měřit úspěšnost. Rozvrhněte si, co lze vyřešit administrativně (např. změna tarifu), co má technický ráz (např. zateplení či výměna oken), a do čeho se budou muset zapojit všichni (např. zhasínání).

A co vás čeká dál? V první řadě převést plány do praxe. To znamená nasadit do akce kompetentní tým, vytvořit si fungující vnitřní systém, monitorovat spotřebu a vše dokumentovat. A následně posoudit, jak byl celý proces úspěšný, poučit se z chyb, a pak už jen zdokonalovat a zdokonalovat. O tom všem podrobněji ale až v příštím díle.