Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Obdobně jako ekologická stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální, nebo na úrovni firmy a výrobku. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě a je vyjádřená v ekvivalentech CO2 (CO2e).

Oxid uhličitý uvolňujeme, když dýcháme, cestujeme autem či letadlem, zatopíme plynovým kotlem, svítíme nebo se díváme na televizi. Energie z fosilních paliv a její doprovodné emise jsou ale zabudované i do potravin ve formě hnojiv a všech produktů vzniklých průmyslovou výrobou. Problém je, že množství CO2 v atmosféře se v posledních letech rapidně zvyšuje, zatímco ubývají přirozené ekosystémy, které jej odbourávají, a to má negativní dopad na oteplování planety. Cílem sledování uhlíkové stopy je vrátit tento koloběh do rovnováhy a udržovat naše aktivity „uhlíkově neutrální“.

Analýza

V případě firmy stanovuje analýza množství skleníkových plynů, které souvisí s jejím provozem. Emise z firmy se dělí do tří oblastí (Scopes):

  • SCOPE 1 − přímé emise do ovzduší z aktivit, které spadají pod firmu (např. emise z kotlů, firemních automobilů, či emise z průmyslových procesů a odpadů likvidovaných v rámci firmy).
  • SCOPE 2 − nepřímé emise z nakupované energie, které nevznikají přímo ve firmě, ale jsou důsledkem firemních aktivit (např. nákup elektřiny, tepla či páry).
  • SCOPE 3 − další nepřímé emise (nepovinné položky), které jsou následkem aktivit firmy, ale nejsou klasifikovány jako Scope 2 (např. nakupované suroviny, služby, služební cesty, odpady atp.).

Po seznámení s těmito vstupy je nutné stanovit, které části provozu a majetek firmy do výpočtu zahrnout. Potom přesně specifikovat sledovaná data a časové období. Jednodušší bude výpočet u malé firmy s několika zaměstnanci než u nadnárodní společnosti s mnoha pobočkami, jejíž zaměstnanci cestují po světě. Pokud půjde o výrobní podnik, možná nebudete chtít posuzovat provoz, ale svůj produkt. Podle toho se také vybere vhodná metoda výpočtu produkovaných skleníkových plynů v souladu s normami a certifikačními nástroji.

Certifikace

Mezinárodním standardem je GHG Protocol, který je nejpoužívanějším výpočtovým nástrojem pro inventarizaci skleníkových plynů z firmy či organizace. Managementu firmy umožňuje emise nejen změřit, ale plánovat a řídit jejich postupné snižování.

Redukci negativních dopadů řízení firmy na životní prostředí má za cíl celá řada norem ISO 14000. ISO 14001n se podobá známější normě ISO 9001. Určuje standardy managementu životního prostředí a je určena výrobcům, dodavatelům a poskytovatelům služeb ve všech oborech podnikání. Přímo produkcí emisí a jejich výpočtem se pak zabývají normy:

  • ISO 14064 Skleníkové plyny − Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace,
  • ISO 14067 Skleníkové plyny − Uhlíková stopa produktů − Požadavky a směrnice pro kvantifikaci.

Sběr dat

Po úvodní konzultaci probíhá sběr dat. V případě energií z oblastí Scope 1 a 2 nejde o nic jiného než měření spotřeby, s kterou vám může pomoct například aplikace Enectiva. Sledování spotřeby elektřiny a energií na topení, chlazení a ohřev teplé vody může vést nejen k energetickým a finančním úsporám, ale také k těm ekologickým snadno vyjádřitelným pomocí uhlíkové stopy. Do Scope 1 zahrnujeme také spotřebu paliv ve vozidlech firmy nebo chladících kapalin v klimatizacích. Nejobtížnější výpočet je v oblasti dalších nepřímých emisí Scope 3.  Zahrnuje například dojíždění zaměstnanců do práce, služební cesty letadlem, produkce odpadů, nakupované zboží či služby, investice atd. Mnohé údaje patrně vyčtete z firemního účetnictví.

Výpočet

Klíčovým krokem pro stanovení uhlíkové stopy je přepočet sektorových dat (energie, doprava, odpady a využití území) na ekvivalentní množství skleníkových plynů. K tomu jsou používány tzv. emisní faktory, které vyjadřují množství skleníkových plynů, vyjádřené v tunách oxidu uhličitého či dalších skleníkových plynů (např. metanu), vztažených na jednotku energie nebo jednotku množství daného zdroje (plošná míra výměry území, kusy hospodářských zvířat atp.). Ze získaných údajů se přepočítají vyprodukované emise, tedy kilogramy až tuny CO2e.

Výstup

Celkovou produkci skleníkových plynů můžeme rozdělit podle oblastí či sektorů, nebo vztáhnout na jednoho zaměstnance, obrat firmy či objem produkce. Vývoj své uhlíkové stopy také můžete sledovat v čase (zpravidla 1x ročně) nebo se porovnat s ostatními společnostmi, které si již uhlíkovou stopu spočítali.

Světová databáze firem, které dobrovolně zveřejňují výsledky uhlíkové stopy a plány na její snížení, je Carbon Disclosure Project.

Jak snížit svoji uhlíkovou stopu

Výsledkem uhlíkového auditu je dokument zahrnující nejen vypočtenou uhlíkovou stopu, ale také doporučení, jak ji do budoucna snižovat. V první řadě je to rozvaha, která posuzuje nezbytné procesy. Součástí je samozřejmě finanční a energetický audit, tj. snaha snížit naše náklady a spotřeby na minimum a zároveň produkovat méně CO2e. Vždy však nějaké emise vyprodukujeme. Zodpovědným a trvale udržitelným přístupem je kompenzace vlastní uhlíkové stopy nákupem offsetů. Offsetové programy zahrnují výsadbu dlouholetých dřevin a podporu obnovitelných zdrojů energie (solární, větrná, biomasa).

Využití certifikace

Enviromentální témata a společenská odpovědnost se dostávají do popředí zájmu. Zveřejnění certifikace uhlíkové stopy může být vhodnou firemní strategií, pokud chcete budovat pozitivní image mezi svými zaměstnanci a zákazníky. Někteří to dokonce sami vyžadují. Hlavním důvodem by samozřejmě mělo být uvědomělé a zodpovědné chování podložené vůlí zanechat našim dětem planetu v dobrém stavu.